S podnikáním jsme se v životě setkali snad už všichni. Je to určitý způsob obživy, který je svým způsobem nezávislý. Proto o něm také sníme opravdu všichni. Existuje nespočet příběhů, jak se lidé vypracovali z absolutní nuly na vrchol společenského žebříčku a to vše jen díky svému úsilí. To zní velice působivě a inspirativně, ale většina z nás dokud si podnikání nezkusí neví o co doopravdy jde. Je to činnost plná dřiny a úsilí, která není vždy snadná, ale také není vždy úspěšná. To může být pro mnohé z nás velké zklamání a tvrdý oříšek. Můžeme se dostat do dluhů, ze kterých se už také nemusíme nikdy dostat.

Tudíž pohlížet na podnikání jako na svobodnou a vysněnou cestu by bylo lehce krátkozraké. Přeci jen jsme jako majitelé s prací svázáni neustále. Musíme na práci neustále myslet, jsme s ní neustále v kontaktu a nemáme trošku odpočinku. Nemůžeme si navíc vzít dovolenou, kdy se od naší firmy, našeho díla prostě odstřihneme. Často nás tak může práce pohltit a my jsme nuceni oželit veškeré ostatní věci. Ať jde o rodinu, lásku, koníčky nebo také odpočinek.

Můžeme se stát na práci závislí a to jsou také veškeré stinné stránky, kterými na nás působí práce. Přeci jen je podnikání a firma velice výdělečná činnost, která nám může pomoct nejen splnit si své sny a také zbohatnout, ale může nám pomoct přispět určitým způsobem také společnosti.

Nejdůležitějším článek ve společnosti jsou vždy zaměstnanci. Ti jako dobře propracovaný organismus tvoří celek, který nám pomáhá vykonávat jednotlivé procesy. V dřívějších dobách bylo na zaměstnance pohlíženo jako na samozřejmost, jako na něco co je nezbytné, ale není o ně nouze. Dalo by se říct, že na ně bylo pohlíženo přímo jako na stroje. To se však změnilo, když nabídka pozic vzrostla, ale množství pracovníků zůstalo stále stejné. Zaměstnavatelé už tak nemůžou s pracovníkem zacházet dle svých představ, ale musí si ho všemožnými způsoby předcházet.